Jób si sice kladl otázky o Bohu, ale nepotřeboval teologické přednášky. Potřeboval pochopení, empatii a ujištění, že je dobrý člověk a milovaný přítel. Jeden známý onemocněl a mluví o své nemoci, ale pochopili bychom špatně, co potřebuje, kdybychom mu přednášeli o biologii. Jako Jób i on potřebuje, aby mu někdo řekl, že to, co se mu stalo, je nespravedlivé. Potřebuje pomoc, aby si udržel duševní a duchovní sílu, aby se mohl těšit na budoucnost, kdy bude moci přemýšlet, plánovat a rozhodovat, i když nebude moci chodit, doufá, že se nebude muset stát mrzákem, i když ztratí schopnost vykonávat některé činnosti. Nevím, proč je nemocný, mohu jen říct, že Bůh mu jeho nemoc neposlal a nemá žádný zázračný lék, který by mu odpíral.

 

Ale na tomto světě, kde všichni nosíme nesmrtelnou duši v křehkém a zranitelném těle, ten Bůh, v něhož věřím, dává sílu a odvahu těm, kteří trpí.